Objekt des Monats – Januar 2015
Hl. Johannes der Täufer, Hinterglasbild

Objekt des Monats – Januar 2015<br/>Hl. Johannes der Täufer, Hinterglasbild

Hl. Johannes der Täufer, Hinterglasbild, Böhmerwald, Landeskundliches Museum Dr. Hostaš Klattau, Inv. Nr. 8792 Hinterglasmalerei im Böhmerwald Hinterglasbilder sind interessante Zeugnisse der traditionellen Volkskultur, die nicht nur Ausdruck der Volksfrömmigkeit waren, sondern auch als Wandschmuck dienten. Sie fanden um die Mitte des 18. Jahrhunderts Verbreitung in den ländlichen Gegenden. Die Hinterglasbilder waren zunächst nur in den Wohnungen von Adels- und Bürgerfamilien vertreten. Im Laufe des 18. Jahrhunderts fanden sie mit der Entwicklung des Tafelglases und einer stabileren Wirtschaftslage massenhafte Verbreitung. Sie waren vor allem als Andenken an Wallfahrsorte beliebt und fehlten schließlich in keinem Haushalt auf dem Lande. Die Bilder zierten den Herrgottswinkel über dem Tisch. Sie sollten auch eine Schutzfunktion erfüllen. Die Werkstätten waren vor allem in den Glasmachergebieten der Grenzgebirge der Tschechischen Republik angesiedelt. Die Bilder unterscheiden sich in Komposition und vor allem in der Farbgebung, was bei den älteren Hinterglasbildern die Identifikation der einzelnen Werkstätten ermöglicht.

předmět měsíce – leden 2015
Sv. Jan Krtitel, Podmalba na skle

předmět měsíce – leden 2015<br/>Sv. Jan Krtitel, Podmalba na skle

Sv. Jan Krtitel, Podmalba na skle, Cesky les, Vlastivedné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, inv. c. 8792 Podmalba na skle v Ceské lese Podmalby na skle jsou jedním z nejzajímavejších a nejosobitejších projevu tradicní lidové kultury, neodmyslitelne spojeným s lidovou zbožností i s výzdobou interiéru po dobu približne 150 let. Do lidového prostredí pronikly kolem poloviny 18. století, jejich historie je však daleko starší. Do Cech se dostávají nejprve predevším jako výzdoba šlechtických a pozdeji meštanských interiéru, masove se jejich výroba rozširuje až s rozvojem výroby tabulového skla v prubehu 18. století. Byly oblíbené predevším jako upomínkové predmety z poutních míst, nesmely chybet v žádné venkovské domácnosti, kde bývaly zavešeny pod stropem nad jídelním stolem v tzv. svatém koute. Krome upomínkové funkce plnily v predstavách lidí také funkci ochrannou. Výrobními lokalitami byly predevším sklárské oblasti v hranicních pohorích Ceské republiky, jejich produkce se lišila celkovou kompozicí a predevším barevným provedením. Díky tomu se dají u starších podmaleb identifikovat jednotlivé dílny, casto i velmi vzdálené od místa, kde se podmalba používala v domácnosti.